Jsme dostatečně chráněni před útoky vandalů?

Článek zamýšlející se nad zvyšujícím se počtem vandalských útoků. Autor je členem bezpečnostní komise RMČ Praha 8.

Před několika dny jsme mohli sledovat díky kamerovému systému takřka v přímém přenosu, jak neznámý vandal poničil sochu hvězdáře Staroměstského orloje. Protože je tato památka pod permanentním dohledem, kamerový systém zaznamenal, jak útočník na orloj hází obsah odpadkového koše. Na místo obratem dorazili městští strážníci, vyslechli skupinku cizinců, ale po podání vysvětlení nebyl pachatel zjištěn. Díky kamerovému systému máme alespoň popis tohoto vandala, videozáznam převzaly zpravodajské servery, a veřejnost se může zapojit do pátrání. Pokud bude pachatel zjištěn, existuje proti němu nezpochybnitel­ný důkaz.

Dalo by se říci, že důvody pro existenci kamerového systému byly v tomto případě prokázány. Díky přítomnosti kamery se zachytilo protiprávní jednání, bezprostředně na to reagovala policejní hlídka a byly zajištěny důkazní prostředky.

Jediné co nám v tomto okamžiku schází je pachatel, o ruce sochy hvězdáře nemluvě. Vandalský útok na orloj je jen pomyslná špička ledovce případů, kdy dochází k bezdůvodnému ničení veřejného nebo soukromého majetku. S výsledkem činností vandalů se setkáváme denně prakticky na každém kroku. Jen při cestě hromadnou dopravou narážíme na projevy sprejerů, rytců do oken tramvají, stanice metra či lavičky v parku jsou ozdobeny taggy a s výčtem dalších projevů by se dalo pokračovat.

Na rozdíl od staroměstského útočníka, jsou pachatelé anonymně skryti v davu a cítí se zcela beztrestní. Dalo by se říci, že oprávněně. Sice technicky je možné umístit kamery na každé veřejné prostranství, umístit strážníka do každé ulice a do všech stanic metra, ale narážíme jak na limity finanční, tak i legislativní. A pokud dojde k náhodnému dopadení samozvaného zkrašlovatele dopravního prostředku nebo nové fasády, tak si může být téměř jistý, že jeho jednání bude posuzováno jen jako přestupek a hrozí mu sankce v řádu stokorun.

Nejsem idealista, proto se domnívám, že k absolutnímu odstranění projevů vandalů nedojde, neboť nejsme v Singapuru, kde za odhození žvýkačky hrozí trest deseti ran holí, ale může se hledat řešení, jak jejich projevy minimalizovat. První možností je cesta represe. Znamená víc kamer, víc strážníků v ulicích a spravedlivé trestání vandalů, nejlépe v podobě veřejně prospěšných prací.

Další možností je vydat se cestou komunitního plánování nasměrovaného na činnosti, u kterých nedochází k poškozování cizích práv. Například uvolněním většího množství ploch pro street art ve vhodné lokalitě, kladení většího důrazu na prevenci apod. Ideálně bychom měli jít cestou sloučením obou dvou variant. Každý kdo záměrně poškozuje cizí majetek, by si měl být vědom toho, že jej může čekat citelný trest a naopak bychom měli najít prostor, kde určité alternativní projevy budou tolerovány.

A ještě jedna drobnost. Možná by cizince před házením odpadků po orloji odradila tabulka v několika jazykových mutacích s výrazným nápisem, že oblast je pod kamerovým dohledem a strážník je na místě do dvou minut.

ČSSD Praha 8

Zenklova 27/576
180 00 Praha 8

ovv.praha8@cssd.cz

+420 246 035 966
+420 721 029 892